(Likvidační) Vyřazení - šest měsíců bez finančních prostředků .Život v nemoci , bídě , hladu .Komplot na nezaměstnané ..
"Vražedná terapie "
Jak může prospět nezaměstnanému vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ?Ve většině případů nijak . Jestliže není člověk schopen uplatnit se , po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání , na trhu práce , tak pouze půl roku čeká na to , až se bude moci znovu zaevidovat . Bez finančních prostředků je vyřazený člověk ve stavu žebráka .Takový člověk nemůže absolutně nic . Pokud mu pomůže rodina s jídlem , tak přežije šest měsíců bez vážnější újmy . Psychické následky však zůstanou a zůstává i nedůvěra k Úřadu Práce .
Po půlroce se člověk do evidence často vrací nemocný , oslabený , neschopný pracovat .
Nezaměstnaní jsou vystaveni těžkému útlaku .
Ono se řekne , že úředníci za nic nemůžou , oni přece dělají svojí práci ... ale nikdo je nenutí dělat práci , která je na hranici a často za hranicí lidskosti . Je to volba těch lidí , kteří sedí na úřadech .Kdyby nechtěli , tak takovou práci dělat nemusí . Nikdo je k tomu nemůže nutit , na rozdíl od některých nezaměstnaných , mají možnost volby a můžou jít dělat opravdu přínosnou práci a nemusí být přisáti na státní rozpočet jako někteří nezaměstnaní , kteří jinou volbu mnohdy nemají a je to pro ně volba mezi životem a smrti .
Podle Nejvyššího správního soudu má úřad práce s ohledem na veškeré důsledky vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání postupovat uvážlivě a „hledat proporcionalitu mezi těmito důsledky a závažností porušení povinností ze strany uchazeče o zaměstnání“.
Výběrová řízení v budově Úřadu Práce .
Tato výběrová řízení připomínají nějakou zinscenovanou taškařici , která sleduje od samého začátku jediný cíl - vyřadit co nejvíc uchazečů o zaměstnání z evidence . Zaměstnavatelé , kteří se této taškařice účastní zřejmě dostávají přesné instrukce jak některé nezaměstnané nevybíravým způsobem zahnat do velmi svízelné situace . Tato výběrová řízení (komplot) pořádá Úřad Práce s firmami , které velmi často nedodržují zákoník práce , platí velmi málo za mnohdy velmi náročnou a namáhavou práci , neproplácí přesčasy a s nezaměstnanými je jednáno jako s neživou hmotou , která nemyslí a necítí . Nezaměstnaným je velmi často vnucována pod výhrůžkami práce na , kterou nemají předpoklady , na kterou se necítí , nehodí , mají prostě jiné předpoklady . Je to jistá forma psychického sadismu .